Itálie – plavba lodí

Plavba z Barcelony do Porto Tores (Sardinie)

FOTKY Z PLAVBY

Pro plavbu jsme využili společnost Grimaldi Lines. Do Barcelony jsme přijeli o chvilku dříve, tak jsme ji trochu projeli (do centra jsme s dětmi ani nechtěli, příště…) a při té příležitosti jsme pokračovali v hledání benzinky, kde by nám doplnili naši plynovou bombu. Ze Sevilly až do Barcelony (skoro 1000km!) jsme zastavili u několika pump a nikde plyn netankovali…(: Snad budeme mít štěstí na Sardinii.

Přístav i místo k odbavení na loď jsme našli skvěle. Zajeli jsme na odbavovací parkoviště, kde jsme měli být 2h před vyplutím. Rychle jsem uvařila večeři, abychom už nemuseli řešit jídlo na lodi. Všechna auta kolem nás už se nalodila, jen nám ještě nikdo signál nedal. Začali jsme být trochu nervózní. Všichni jsme seděli připraveni v kabině, abychom mohli zažít dlouho očekávanou plavbu a hlavně to nalodění 🙂

15min před odplutím…Hurá! konečně jdeme na to! Jsme na lodi, na čtyřpatrovém! parkovišti, které připomíná tetris 🙂 My, jakožto téměř poslední kostička jsme zaujali své místo ve druhém patře a šli na další bojovku. Najít naši kajutu. 

Patro jsme s pomocí našli snadno, ale kajutu číslo 5881 nám dalo opravdu zabrat. Tolik uliček a stran kam se dalo vejít… Doprava, doleva, zpět, doleva a zase na  druhou stranu. Najednou jsme tu, je to náš pokojíček. Během hledání jsme poprosili rukama nohama “plavčíky” nebo jak je nazvat, jestli by neměli postýlku pro Rebeku… a začal příběh s postýlkou 🙂

První postýlku přinesli 3 týpci a pokoušeli se ji sestavit. Já jim říkala, že je to rozbitý, ale tihle chlapíci se odradit nenechali a zavolali si posilu. Další dva 🙂 po pár pokusech to vzdávám já a nechávám Honzu s Italama, ať spojí své síly a já jdu s dětmi hledat hernu a celkově se porozhlédnout, co vše je na lodi.

Mezitím pokračuje zápas s postýlkou 🙂

Asi po 10min snažení poskládat cestovní postýlku se to nepodařilo, (asi byly rozlámané zámečky), tak stewardi přinesli jinou. Tu složili na chodbě hned, a když jí chtěli přenést do pokoje, tak neprošla dveřmi!:) Takže znova rozložit, v pokoji opět složit a konečně hurá prozkoumat loď. Korunu jsme tomu nasadili, když jsme šli spát, a postýlku jsme opět složili, protože k ní stejně nebyla deka ani matrace…a tak Rebeka spala s Míšou na posteli.

Večer na lodi jsme strávili v dospělácké herně, jelikož dětská byla zavřená. Že prý ráno… Tak jsme v dospělácké házeli EURa do střílecích automatů…

V kajutě jsme měli dvě palandy, ale spát nahoře bylo pro děti nebezpečné, nebyly tam zábrany. Nakonec jsme dali Rozárce matraci na zem a na hoře spal jen Honza. Dobře jsme udělali, protože ráno jsme našli u Rozárky na matraci i Vikiho, který se tam v noci skutálel 🙂

Noc jinak proběhla klidně a ráno nás čekaly krásné výhledy z okýnka pokoje na moře s duhou, a pak dokoce se dvěma najednou.

Když jsme šli na snídani, měli jsem předplacenou 2x Standard a 2x Business snídani. Obsluha neuměla anglicky, tak nám pořád ukazovali že něco si vzít můžeme a něco ne. Asi po 5min jsem to vzdal a ptám se jaký je tedy rozdíl mezi Business  a Standard snídaní (to už nám s překladem pomáhal uklízeč), a oni že Bussines má navíc jogurt. Rozdíl v ceně byl 2€, tedy sami se začali smát, že to není nic moc extra. No nakonec nám naložili všeho 4x, tak snad nepřišli o práci…:)

Ráno dětská herna opět zavřená, že prý je tam rozbitá sedačka a čeká se na novou…či co…chjo. Při cestování obytkou s dětmi je každá nalezená herna jako objevení pokladu, takže jsme to hromadně obrečeli.

Tak jsme courali po palubách, a když jsme dorazili do přístavu a šli k autu, bylo komplet zastavěné kamiony. Dokonce tři kamiony byly přikurtované řetězy na šikmé rampě mezi patry…trajekt naplno využit. Zábava pokračovala v tom, že z celého trajektu tedy i z ramp se muselo couvat… s tou bednou pecka orienťák:)