11. – 14. týden na cestě – Itálie Sardínie a Sicílie

Zdravíme tentokrát po delší pauze. Poctivě cestujeme a pak toho času na usednutí k počítači není tolik, kolik by bylo potřeba. Od posledního aktuálního příspěvku nás dělí 2 plavby trajektem a 2 ostrovy. 

 

16.11. jsme přepluli z Barcelony do Porto Torres na Sardinii.

Popis plavby je zdokumentovaný ZDE

Cestopis ze Sardinie si můžete pročíst ZDE

Aktuálně zdravíme ze Sicílie 🙂 jsme ve městě Syrakusy, které jsou mimo jiné rodištěm slavného vynálezce Archiméda a také největší dochovalé řecké divadlo a římské koloseum, ve kterém probíhaly gladiátorské zápasy. 

Cestopis ze Sicílie, který průběžně dopisujeme JE TU

 

První dojmy ze Sardinie byly převážně nadšení z neuvěřitelně průzračné vody, která měla opravdu azurovou barvu. Dost nám pršelo, což je zde v listopadu běžné. Především už bylo po sezóně. To má své výhody, že si krásná místa užíváte v klidu, ale zároveň je spousta zajímavých míst zavřená. Zavřené jsou i kempy, ve kterých jsme si vždy doplňovali vodu, byli jsme tedy odkázaní na stellplatz, kterých moc nebylo… Silnice na Sicílii nejsou v úplně dobré kondici, takže s obytkou to občas bylo jak po poli a italští řidiči jsou dost nevyzpytatelní. Pořád troubí a přednost z prava spíš nefunguje než funguje 🙂 Větší a rychlejší prostě jede… Sardinii budu mít naždy spojenou s duhou. Díky deštivému počasí jich bylo spousta 🙂

Sicílie. Přivítala nás teplejším počasí a také větší divokostí, krásnými památkami, vstřícnými lidmi, ale i chudobou a špínou… Doprava je chaotičtější než na Sardinii a silnice také… Velkolepých památek ať už po Římanech nebo po Řecích tu je hodně. Je znát, že sem přobližně před 10 lety přiteklo hodně peněz z EU právě na opravu a udržbu památek. Bohužel na většinu z nich už od té doby nikdo nesáhl a některé jsou částečně nepřístupné, právě kvůli jejich zanedbanému stavu. Tříděný odpad tu, stejně jako na Sardinii moc neřeší… a po cestě jsme viděli spoutu černých skládek a rozfoukaného odpadu. I pláže, které jsme navštívili byly hodně špinavé a zanedbané. Na durhý pohled je vidět, jak s tímto ostrovem hodně otřásla válka, silná zemětřesení, mafie, ale také rafinérie, kterých tu pár je a které kontaminovaly zdejší moře tak, že v některých oblastech se rodí postižené děti (především roštěp patra, páteře nebo deformace močových cest…). Je to krutá daň za to, že si my ostatní můžeme vozit své ctěné zadky… Abych byla spravedlivá, je tu také hodně míst, která nám navždy zůstanou v srdci, ať už město Palermo, Cefalů, Syrakusy nebo Údolí chrámů. Na sopku Etnu se akorád chystáme. Věříme, že to bude parádní zážitek. 

 

 

 

 

This entry was posted in Uncategorized. Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *