V sobotu 30.11. jsme přepluli z Messiny na pevninu. Plavba trvala asi půl hodiny. Jedeme dolů na jih směr Pentedatillo, když tu míjíme kite spot Punta Pellaro, a obloha je plná kitů:) Po chvílí hledání jak se k pláži dostat a průjezdu pod mostem s limitem 3,0m ( my máme 3,13m), hurá do vody…a přespáváme.
V pozadí sopka Etna na Sicílii
Ráno si děti hrají na pláži s tím co připlavilo moře, a že toho je…, a pak pokračujeme dolů na jih do vesničky Pentedattilo.
Pentedattilo založené řeky cca 600 BC. Klasicky je trošku trouble zaparkovat, tak stojíme vedle plného mikro parkoviště na cestě, kde nás zatímco se snažíme vařit oběd neustále vyštěkává pes. Jdu ven, a naprsto otevřeně mu říkám, co si o tom jeho hlídání myslím, nešetře ta nejdrsnější slova:) Štěkot jen zesílil:/ Pak vyjde Míša a vlídným slovem ho zhypnotizuje, konečně je klid.
Vesnička je na konci údolí vsazená do skály přípomínající lidskou pěst, s krásným výhledem na moře. V roce 1783 byla vesnice po zemětřesení téměř opuštěna, a v letech 1960-80 doslova zela prázdnotou. Pak se do ní nastěhovalo pár cizinců a dnes je již částečně opravená. Zajímavostí jsou všudepřítomné díry ve fasádách domů, které sloužily při stavbě na zastrčení trámků jako lešení.
Díry ve fasádách sloužily k umístění trámů na lešení (jak při stavbě, tak na pozdější opravy)
Večer začínáme přesun na sever, míříme do Matery. Asi po třech hodinách jízdy přespáváme kdesi u Lidlu – ráno budou čerstvé houstičky:)
MATERA
Odpoledne dojíždíme do Matery, jednoho z nejdéle obydlených míst Itálie, cca od 1000 BC, a ještě pravděpodobně daleko před tím.
Jeskyně obývané již v době neolitu (cca 3000 let př. n. l. )
Místo je totiž plné jeskyní vykopaných ve vápencových skalách. V 50.-tých letech minulého stolení žilo v jeskyních cca 12 000 lidí a byla to prý “ostuda” Itálie. Dnes je město chráněné UNESCO a turistický důl. Je to změt domů, jeskyní, schodišť…orientační masakr. Zůstáváme dva dny a užíváme si hlavně večerní osvětlení a prázdné uličky.
Byli jsme se podívat, jak to vypadalo v jeskyni ještě před cca 70 lety. Tehdy měly rodiny 6-8 dětí a bydleli společně i se zvířaty. Vodu získávali především dešťovou, kterou si stahovali kanálkem z ulice do své zásobovací nádrže, kterou měli vydlabanou pod jeskyní. Rozárka s Viktorem spolu natočili krátké video z jedné takové jeskyně 🙂
Matera je jedním z evropských měst kultury, stejně třeba jako naše Plzeň. Po celém městečku jsme naráželi na krásné sochy od Salvádora Dalího. V jednom z jeskynních komplexů byla hodně působivá výstava, která nadchla nás i děti 🙂
POMPEJE
Z Matery míříme do Pompeí, kam příjíždíme před půlnocí. Na parkovišti po nás chtějí 24€ za přespání – takto nás opět vítá komerční část Evropy. S nevrlým poděkováním odjíždíme na nedaleké parkoviště Carefuru, kde si hlídač říká o 10€. Ráno přeparkováváme za dalších 10€…, a jdeme konečně “na vykopávky”. Chtěli jsme průvodce, ale jedna skupina je ve španělštině, další v italštine…cena ve skupině je 15€/os, privat skupina 120€. Asi po půl hodině kdy děti oblezly všechny okolní zdi a zábradlí, a Pan sekuriťák mával legitkou, že to jako ne, jdeme do areálu s elektronickým průvodcem za 8€.
Na 1. fotce je tehdejší rychlé občerstvení, které sloužilo převážně chudým obyvatelům města.
V roce 79 n.l. bylo město komplet zasypáno popelem při výbuchu 10km vzdálené sopky Vesuv, a to až do výšky 6m. Unikátní na tom je, že lidská těla zanechala ve stvrdlém popelu otisky, které archeologové vylili sádrou a získali tak podoby a polohy lidí těsně před smrtí. Město bylo znovu objeveno před cca 300 lety a od té doby je postupně vykopáváno. Díky perfektní konzervaci v popelu dává dokonalou představu, jak se tenkrát žilo. To se prostě musí vidět… je to tak veliké, že se to za den snad ani nedá projít.
V té době to v Pompeích žilo hodně rušným životem. Jezdili sem bohatí páni za zábavou (i tou sexuální). Na mnoha freskách a sochách jsou nahé ženy i muži. Na ulicí jsou často vysochány symboly můžského falusu, které ukazovaly směr, kde se nachází dům rozkoše pro muže 🙂 Ženy prý v noci vily v noci na muže, aby je nalákaly do svých komůrek s kamennou postelí. V domě se zachovaly fresky s erotickými polohami. Ty byly dokonce na nějaký čas zakryté, aby nepohoršovaly turisty 🙂
VESUV
Z Pompejí jsme přejeli na Vesuv (1281 m.n.m.) a přespali na vyhlídce kousek pod kráterem. Druhý den se pořád honily mraky a poprchávalo, tak jsem čekali až se to roztrhá.
Odpoledne se počasí umoudřilo, tak jsme vyrazili nahoru, ale nepustili nás přes bránu, že je prý již pozdě. Málem jsem se picnul… (píše Honza 🙂 Tak jsme se rozmrzele vrátili do auta. Přespáváme tentokrát na parkovišti a ráno druhý pokus.
To už se k bráně necháme vyvézt z parkoviště za 2€ minibusem. Výšlap je rychlý, za 20min jsme u kráteru, který díky totální mlze nevidíme. V duchu i na hlas děkujeme včerejší neoblomné paní u brány…to bych se po…
Po cestě všude narážíme na pekelný nepořádek….
Tu a tam se mraky rozfoukají, tak alespoň tušíme, jak je ta “díra” veliká. O výhledu do kraje nemluvě. Jdeme dolů a těšíme se na Ercolano – Herculaneum.
ERCOLANO
Po zkušenosti z Pompejí se domlouváme na prohlídce s průvodcem Lucianem. Z pána se vyklube jeden z archeologů, který tu již více jak 20let “kope!”, a navíc je milovník historie a umí svoje myšlenky a poznatky předat i dětem (s naším překladem)…prostě trefa do černého. Oproti Pompejím bylo Ercoláno zaplaveno bahnem po výbuchu Vesuvu, a to do výše až 26m. Bahno pak ztvrdlo a vše se tak dochovalo ještě v lepším stavu. Dokonce i dřevo, což je fascinující vidět. Prohlídka trvela cca 1,5h a všichni jsme byli nadšení. Kontakt Dr.Luciano Leone, www.guidaturisticacampania.net.
Pohled na přístav v Ercolanu dnes a před 2000 lety. Před výbuchem sopky bylo moře až u města. Sopečný popel a bahno však naneslo vrstvu až 26 metrů vysokou, která posunula moře téměř o půl kilometru dál.
Myslím, že tato socha vystihuje přesně tehdejší rozmarný život plý vína, jídla a žen 🙂
2000 let stará dřevěná postel – páni! To je až neuvěřitelné!!!
Nejstarší dochované dřevěné dveře
Šatna v dámských lázních
Úchyt na přivazování koní
Místo, kde probíhalo velké obžerství a sexuální radovánky (ta díra v pravém dolním rohu prý sloužila na zvracení 🙂 Takové dovádění trvalo většinou 3 dny a 3 noci…
Obraz ulice podle pana Luciana 
Tehdejší fast food 🙂
Kostry lidí, kteří se snažili ukrýt přet pyroklastickou vlnou (horké plyny a popel)…
Ercolano, bylo díky panu Lucianovi nesmírně zajímavé. Bez průvodce to sem nemá vůbec smysl chodit. Na rozdíl od Pompejí tady nejsou nikde žádné popisky, takže můžete jen tušit a odhadovat, co je co. Ercolano bylo oproti Pompejím poklidné město pro bohaté. Domy zde již měly zabudovanou kanalizaci, která ústila do moře. V Pompeích jim splašky a fekállie tekly po ulici… Město ještě není zdaleka celé odkryté, archeologické práce stále pokračují. Nad částí zasypaného starého města stojí dnešní městečko. Archeologický průzkum je tedy hodně drahý a náročný. Toto místo doporučujeme určitě navštívit. Lepší prožitek než v Pompejích.
Je na čase si od památek oddechnout a dopřát si relax. Už dlouho jsem měla v Itálii vyhlídnuté místo s termálními prameny, které na fotkách vypadalo naprosto božsky. Jedeme tedy směr Cascate del Mulino
CASCATE DEI MULINO u obce Saturino
Vau, to místo je opravdu stejné jako na fotkách!!! Parkujeme, dáváme oběd a jdeme se naložit do teplé lázně. Jedná se o přírodní termály s průtokem 500l/s!!!, teplota 37°. Pramen tu tryská již pře 3000 let. Tento luxus si dopřávám jen ná a děti. Honza s Beky zůstává na břehu.
Druhý den si dopřáváme placené lázně Terme di Saturna, kde jse spousta venkovních bazénků a děsně to tam smrdí 🙂 Beky si chrupla v autosedačce a my se mohli vyřádit všichni 🙂
V lázních je předepsaný bílý drescode – půjčujeme si tedy ručníky i župany 🙂
Naše poslední zastávka v Itálii je Pisa. Řím s Vatikánem jsme se nakonec rozhodli vynechat, protože to už bychom dětem nemohli udělat. Sem se jednou podíváme jen my dva 🙂 a pořádně si to užijeme 🙂
PISA
Pisu jsme zvolili, páč jsme ji pojali jako opravdu krátkou zastávku po cestě domů. V plánu jsme měli vidět jen náměstí Zázraků a hlavně tu jejich šikmou věž 🙂 (Róza ji měla v písance, tak se na ni těšila). Podařilo se nám zaparkovat téměř u náměstí, kde přespáváme a ráno se probouzíme do krásného dne (cca 15°C). Děti jsme ještě u snidaně nabrífovali, kdo že to byl Galileo Galilei. Ten se totiž v Pise narodil a žil. Děti si berou kola jde se.
Panejo! Ta věž je křivější, než jsme čekali :)))) Ale ta křivost se ani nedá vyfotit… Na věž smí děti až od 8 let, tak se mrkneme jen do katedrály a křtitelnice a pak skrz turistické stánky plných šikmých věží zpět k autu. Dáváme oběd a chystáme se na dlouhý přejezd domů. Tedy… do Prahy, kde budeme pořád bydlet v obytce, náš domeček je pronajat…
Během psaní těchto stránek akorát projíždíme českými hranicemi!!!! Ahoj Čechy 🙂 Všichni se radujeme a děti jásají a ptají se, jestli se už tady konečně domluví česky 🙂
Dnešním dnem končí naše 16 ti týdenní cesta po jižní Evropě obytkou. Teď nás čeká měsíc v Čechách (Praha, Aš a Krkonoše), jak bude cesta pokračovat dál se nechte překvapit… 🙂
Users Today : 72
This Month : 1115
Total Users : 58725
